Závidím

22. května 2010 v 14:30 | Nikol |  pár slov...
Už podruhé jsem za poslední půlrok přešla na "druhou stranu barikády". Poprvé v únoru, kdy jsem začala psát rozhovory pro jeden bulvární časopis (mimochodem - jak to doopravdy chodí v bulváru bylo pro mě zajímavým zjištěním, ale o tom někdy příště) a podruhé před čtrnácti dny. Už nestojím před kamerou ale za ní. A to mně - trémistce - vyhovuje. Se štábem objíždíme naši zemičku a hledáme talenty pro nový projekt tv Nova a tv Markíza Talentmania. Natáčíme s nimi videa, na jejichž základě mohou soutěžící postoupit do semifinále. A musím se přiznat, že v této souvislosti začínám mít velké mindráky. Netušila jsem, že je u nás tolik talentovaných lidí. Člověk si potvrdí to, co už dávno tušil. Že on sám nic moc neumí. Takže ano, závidím holkám z taneční skupiny Freedom z Ústí nad Labem, je neuvěřitelné, co předvádějí. A taky Veronice Horálkové z Teplic, mluví pozpátku rychleji než já popředu :-). A Honzovi Verešovi, který si nebezpečně zahrává s ohněm. Čekala jsem, kdy blafne, ale je to profík :-). Přátelé, pokud je co závidět i VÁM, nebojte se mi napsat na nikistibrova@seznam.cz. Brzy naviděnou!


Vaše Nikol
 

Tajnosti

28. listopadu 2009 v 23:04 |  videa


Podzimní MaNia

15. října 2009 v 0:42 | Nikol |  pár slov...
Zima, že? Fouká, že? Trošku depka, co? Co si budeme povídat, před náma je několik naprosto nechutnejch měsíců. Bláto, náledí, kousavý svetry, škrábání skel u auta, chřipky, Vánoce (zahrnující povinnej úklid, povinný pečení, povinný "žranice", povinný návštěvy a povinný dárky), Silvestra (=povinná zábava) a nesplněný předsevzetí. Dobrá, možná jsem trochu pesimistická, ale zjistila jsem, že čím jsem starší, tím hůř tohle období snášim.

Jako malá jsem si podzim a zimu docela užívala. Těšila jsem se, až si budu moct pod kalhoty navlíknout ty super bavlněný punčocháče (jedna čárka vepředu a dvě vzadu). Těšila jsem se i na palčáky spojený dlouhou šňůrkou, se kterou se skvěle svazovaly ostatní děti ve školce. Těšila jsem se, až budu moknout. Jo. A taky až budu skákat do louží. A pouštět vlastnoručně vyrobenýho draka, ačkoli se mi nikdy nepodařilo jeho váhu snížit pod tři kila, tudíž neměl šanci vzlítnout (vždycky ale vypadal velmi apartně). Tešila jsem se, až budu psát Ježíškovi dlouhý dopisy s přílohama, kde co má koupit a kolik to stojí (muehehe!).

Punčošky už mi ale nejsou, šňůrka u palčáků se už přetrhla (zřejmě o krk Péti Štulíka, kterej mě nechtěl!), když v Praze skočim do kaluže, lidi se na mě divně dívaj, na draka nemám ty správný špejle a Ježíšek pravděpodobně vůbec neexistuje. Včera mi to řekla maminka.

Co já budu dělat? Naštěstí mám kamarádku a kolegyni Markétku Pokornou, se kterou zpívám v duu MaNia a opět se rozjíždíme do všech koutů republiky a budeme zpívat a tančit a bavit se. Na plesech, oslavách, diskotékách, otvíračkách, zavíračkách, svatbách, přehlídkách, prostě všude možně. Kdybyste se chtěli bavit s náma, tak dejte vědět na nikistibrova@seznam.cz. A kdyby ne, i tak vám přeju....mmm....hodně tepla.

Mějte se krásně, já se zase ozvu (toho jste se báli, co? :-))

pa Vaše Niki
 


Tož nějaká ta dovolenka po tej šestiletej práci... :-)

3. srpna 2009 v 15:23 |  momentky
Moji drazí přátelé a příznivci našeho velkého tv románu na pokračování,

nemůžu se s Vámi nepodělit o svoje nadšení z dovolené na Sardinii. Pokud nemáte čas ani peníze na výlet do Karibiku (asi jako já :-)), tohle se tomu opravdu hodně blíží... Azurová barva moře, bílý písek, skvělé jídlo a fajn lidi...Vřele doporučuju! Doufám, že se máte krásně a užíváte léta. Já se zase ozvu.

Pa Vaše Niki



Trocha té melancholie

13. června 2009 v 20:57 | Nikol |  pár slov...
Tak a je to tady. Konec. Pojišťovna štěstí končí. Ještě mě čekají tři natáčecí dny a pak se nadobro rozloučim se všema těma super lidma, který jsem potkávala šest let každý týden. Skoro se mi ani nechce věřit, že už vážně končíme. Že nebudeme nekonečný seriál. Že se nedočkám toho, až bude Karolína Krausová těhotná, ani mi nebude dovoleno v díle 1655 umřít (strašně bych si chtěla zkusit zahrát umírání:-)). Seriál mě doprovázel zatím nejtěžším obdobím mého života. Přechodem z pubertálního děcka na dospělou holku :-). Ale protože jsem díky natáčení neměla tolik času na přemýšlení o problémech dospívání, nebylo to tak strašné.

Pojišťovna pro mě byla obrovskou zkušeností. Šest let práce s Jiřím Adamcem je k nezaplacení. Naučí herce jak pracovat s kamerou, světlem, gesty, slovy...zkrátka vás vycepuje a navíc naučí disciplíně a permanentní soustředěnosti.

Taky se mi změnil život a změnila jsem se já. Lidi se za vámi začnou otáčet, zdraví vás, baví se s vámi, ukazují na vás, fotí si vás a časopisy se vás ptají na vaše názory. A vy nevíte proč. Vždyť jen studujete gympl a přivyděláváte si herectvím. Za šest let si zvyknete. Víte, že se na vás dívají, ale už se nestydíte hodit si do košíku toaletní papír. Už vám nevadí jít v teplákách pro rohlíky. Už to tolik neprožíváte, ani nemůžete, to by jste se časem zbláznili.

Jo a dostala jsem se do toho našeho českého šoubyznysového rybníčku. Měla jsem šanci poznat spousty známých lidí. A taky jak to chodí v bulváru (mimochodem dostat se do toho rybníčku je stejně jednoduché jako se dostat do bulváru). Měla jsem šanci poznat Ewu Farnou, velmi skromnou holčinu a velkou profesionálku, navíc holku, která to má v hlavě srovnaný a stojí si za svym. Taky Agátu Hanychovou, normální, chytrou holku která si hledá cestu. Káťu Brožovou, která mi byla velikou hereckou oporou po celou dobu natáčení. Karla Gotta, kterého jsem viděla jednou, a když mě asi moc neznal, zastavil se u mě a velmi vřele mě pozdravil. A pak jsem taky potkala hajzlíky, zejména z řad bulváru. Mně bulvár moc neublížil, kromě článků o tom, jak jsem svému příteli rozvrátila rodinu se psalo jen o tom, zda mám anorexii, bulimii nebo jestli jsem obézní. Ale dobře vím, jak bulvár může zničit život. Už to taky párkrát udělal.

Málem bych zapomněla, Pojišťovna mi přinesla lásku. Velkou. Tři roky se skrývala za kamerou a najednou tu byla. Možná jsem si opravdu Pojišťovnou štěstí pojistila štěstí.

Tak tedy poslední klapka klapne pátého července. Ale kdoví, třeba Zas přijde den, kdy Pojišťovna vrátí se k nám....

Mějte se krásně a děkujeme za přízeň! Moc!

Vaše Niki

Férový obchod - pomozte mi s tím pohnout!

19. března 2009 v 10:42 | Nikol |  pár slov...




Ahoj, obracím se na Vás s prosbou. Začala jsem úzce spolupracovat s Člověkem v tísni. Momentálně je aktuální program "Férový obchod". Jde o obchod s tradičními výrobky křováků z Namibie. Zakoupením výrobků nepotěšíte jen sebe. Čistý zisk z prodeje se vrací zpět k lidem, kteří tyto výrobky vytvořili. Chudoba, apatie a nevzdělanost stále přispívají k rostoucímu počtu obětí AIDS. Zkusme s tím něco dělat.

Na www.nama.cz objednejte alespoň maličkost a pozvánku k události pošlete dál. Moc děkuju, a těch 36 žen a 3 muži, kteří budou díky Vám moci svým dětem zajistit nějaké jídlo a pití, děkují taky.


Následky šesti let natáčení PŠ

16. března 2009 v 10:39 | Nikol |  momentky
Mirí je můj druhý otec. Od šestnácti let mě v podstatě vychovává. Naučil mě kouřit, pít a lhát. Všichni kluci, se kterýma jsem kdy chodila museli projít přes něj. Až po jeho schválení jsem si s nima mohla něco začít. Schválil jen jednoho uchazeče, kterým byl on sám. Mám ho moc ráda!:-)

Můj nový statečný kamarád

21. února 2009 v 11:16 | Nikol |  momentky
Byl to držák. Včera mi dělal mi společnost na cestě ze Strašnic až na Smíchov. Za celou dobu ani necekl, ani se nehroutil nad mojím řidičským uměním. Osudným se mu stal až Jiráskův most, kdy se při prudším manévru posunul až příliš doprava a poté padl k zemi. Nedalo se nic dělat. Čest jeho pomátce.

Zvu Vás...všechny...

2. února 2009 v 19:41 | Nikol |  pár slov...
Nevim jak vy, ale já už mám ve škole po zkouškách. Což je fajn, protože teď budu mít na všechno víc času. I na blog. Kameru mám ale v servisu, na další video si budete muset ještě chvíli počkat.
Chci Vás teď pozvat na festival, kterej připravujeme s Vojtou Kotkem a pár dalšíma lidma. Jmenuje se "Český tučňák" a je to pětidenní festival a udílení cen pro mladý umělce v kategorii film, divadlo, hudba a výtvarno. Víc informací najdete na www.ceskytucnak.cz. Těším se, že se tam uvidíme :-)


zatím se mějte krásně

pa Vaše Nikol

Pojišťovna na horách

16. ledna 2009 v 9:36 | Nikol
Na to, jak herci Pojišťovny štěstí dováděli v pohádkově zasněžených horách se můžete podívat ZDE.


Kam dál